Výpisky z deníku expedice Katapulka:
Cesta
Již z Podolska (viz Podolsko pod stanem 2026) jsme věděli, že musíme nutně na Katapulku za záchranou princezny Rybohlávky. A tak jsme se, po naložení bagáže předchozího večera, na onu dobrodružnou cestu vydali v sobotu, dne 8.srpna 2026. Potkali jsme se u lávky v Řež po půl osmě a už začala ranní hitparáda v papírování a naložení opozdilých zavazadel. Vše proběhlo hladce a tak jsme se mohli rozloučit s plačícími rodiči a nasednout na vláček 8:23 směr Bubny.
V Bubnech jsme přešli na Vltavskou, metrem na hlavní nádraží a tam se setkali s “jihopražskou” dávkou dětí. A už jsme se sunuli do Pendolina, obsadili opět v podstatě celý vagón a nepustili ho až do Ostravy-Svinov. Tak jsme již tradičně přepadli místní prodejce a zejména místní automaty na nápoje a sladkosti, které se na 40 minut nezastavily. To už nás ale čekal nástup na místní vlak směrem na Jablunkov. Tentokrát jsme vystoupili ale až ve Vendryni (minulý rok Třinec město). A vyplatilo se. Cesta pěšky byla mnohem zábavnější, z města jsme vyšli v podstatě hned a většina trasy vedla lesem.
Některé použité zkratky sice nebyly ani na mapě, některé ani v krajině, a tak se pořád něco dělo, než jen střídavě hýbalo levou a pravou dolní končetinou. A no, i letos pojedem lanovkou. Hurá!!!! A tak jsme se nechali z úpatí Javorového vyvézt až pod vrchol, zdolali posledních 500 metrů a byly jsme tam. Beskydy, kopce, výhledy, lesy. Chvilku jsme se kochali a následně pěkně z kopečka vydali známou trasou k tábořišti, kam jsme dorazili něco po 17té hodině.
První týden
Hned po příjezdu jsme se ubytovali do stanů, nenosili matrace, vybalili základní věci a prošli jsme si tábořiště. Řekli jsme si základní pravidla a po první úchvatné večeři se dozvěděli, jak to letos bude s celotáborovkou. Protože dostat se na Katapulku nebude jen tak. Každé družstvo totiž vyráží z jiného místa na mapě a každý den se bude pohybovat podle skutečně naměřeného směru větru. Podle toho se každým směrem může pohybovat jinak rychle. A je jen na daném družstvu, aby se shodlo kterým směrem poplují. Každý den je ale musí být cílem ostrov na mapě, který ještě za celou expedici nikdo nenavštívil. A protože jsme nemohli ztrácet čas, už večer jsme se přesunuli na první čtyři ostrovy a světe div se. Museli jsme se přizpůsobit místním obyvatelům, abychom nebyli nápadní. A tak někteří skákali po tábořišti po jedné noze, nebo museli chodit všichni společně, museli vrkat jako holub a kdoví co dalšího.
Na každém ostrově jsme se pak museli naučit nějaké základní námořnické dovednosti. A tedy nás čekalo:
- Neděle 9.8. – Vyrábění amulet, co nám přinese štěstí
- Pondělí 10.8. – Zpřesnění mapy nejbližšího okolí a úprava tak, aby byla v měřítku
- Úterý 11.8 – Výroba zásadní námořnických pomůcek: Lucerna, dřevěné hodiny, podkladové desky po psaní, funkční dalekohled
- Středa 12.8 – Určování zeměpisné polohy pomocí přesného času a vlastnoručně vyrobeného sextantu. Večer nás čekal skvost v podobě večerního pozorování zatmění slunce. Beskydský hřeben nám nabídnul úžasnou příležitost vidět slunce velmi nízko, vlastně až “pod námi” :-).
- Čtvrtek 13.8. – Střelba ze vzduchového kanónu na nepřátelské lodě, výroba ručních “zbraní” na krátkou vzdálenost
- Pátek 14.8. – Malá procházka za uzlovací akcí – šest uzlů na šesti stnovištích na čas
- Sobota 15.8. – Tady nás čekala milá novinky, která se nakonec velmi osvědčila, a tou by “sanitární den”. Sanovali jsme nejen jídelnu, toalaty, sprchy, celé tábořiště, stany, ale zejména naše hlavičky od tolika dobrodružství. A tak jsme odopoledne mohli věnovat dle libosti tradičním hrám jako je frisbee, fotbal, badminton, přehazovaná, a nově i KinBall. To je nová hra, jejíž pravidla jsou vymyšlená tak, aby se mohly/musely do hry vždy zapojit všechny děti v daném družstvu. Nikdo “slabší” tak není daný do pozadí. Také na rozdíl od jiných her se hraje ve třech družstvech. A je to hukot. Jako chytit ten obří míč do jedněch rukou v podstatě nelze :-).
Na večer jsme si pak připravili dříví na větší hranici. Již tradičně nás pak čekal větší táborák, kde jsme si povídali, hráli a zpívali. A hlavně, jsme nechali podstoupit nováčkovskou zkoušku naše nové členy oddílu. Těmi letos jsou: Jasmínka, Viki, Šimon, Denis. Vítejte!
Druhý týden
Druhou půlku tábora jsme si v neděli odstartovali spojením dvou krásných aktivit. Tou první byl celodenní výlet po beskydských kopcích. Tou druhou bylo koupání. Vyrazili jsme tedy do obce s vypovídajícím názvem Řeka a to přes “velký” Javorový. V Řece nás nicméně nečekala “řeka”, ale krásné moderní čisté koupaliště. Voda o teplotě 21C nás nádherně schladila a po celém týdnu velmi, velmi, velmi suchého počasí, kdy se nám polední slunce zapichovalo do kůže, to bylo skvěle osvěžující. Cesta zpátky bylo o něco kratší a ne v takovém terénu. I tak jsme naťapali pěkných 17,5 km horskými cestami plných kořenů a kamení. Skvělý výkon.
Jako bychom to přivolali. V sobotu se ukázalo, že předchozí den byl poslední možností se koupat bez zásadních otužovacích ambicí. Přišlo příjemné, chladné, deštivé, vlhké, beskydské počasí. To nás všechny nabudilo novou energií a novými zážitky, mimo jiné i vodou v souvislé vrstvě pokrývající celé tábořiště, jak rybník… A tak kdo neměl opravdu nepromokavou obuv, poněkud trpěl, ale vždy jsme to nějak usušili, že :-).
Dlší dny jsme se zas naplno vrátili k celotáborovce:
- Pondělí 17.8. – To jsme si postavili naše přístavy, abychom mohli začít obchodovat, tentokrát ve zmenšené, modelové podobě. Bylo to úžasná zábava, podařilo se vybudovat skvělé nápady a detaily, však je to z fotek vidět. A pak to přišlo, “Dřevo je od této chvíle vykupujeme za 5 zlatých”. Ha, celníci, musím se jim vyhnout, protože toho vezu víc, než bych měl. A co teprv piráti, ty mi můžou vzít úplně všechno, když prohraju dělostřelecký souboj. A mám teď prodat to dřevo nebo počkat, až se zvedne cena? No skvělá hra plná nečekaných situací a zvratů, byl to pěkný hukot. Nakonec všichni obchodníci byli uplahočení a vlastně jim přišel vhod konec, a čas na svačinu.
- Úterý 18.8. – Zocelili jsme se v orientaci a běhu po blízkém okolí. Na základě indicií muselo každé družstvo nalézt jiné místo, ze kterého se pak dozvěděli, kde je jich pravý společný cíl. Kdo u něho byl první, vyhrál. Ale samozřejmě se počítal čas, kdy doběhl poslední z daného družstva. Bylo to velmi těsné. Odpoledne jsme pak za deště hráli např. městečko Palermo a jiné sranda hry.
- Středa 19.8. – Botanicko-mořská poznávačka. Cílem bylo nejprve překonat různé překážky a pak na základě co nejmenšího počtu nápověd určit mořské živočichy. Pak jsme pouze pomocí přírodních materiálů vytvářeli “krajinky”, resp. naše moře, s vyobrazením právě mořských živočichů. Byly to skvělé výtvory a nápady, viz fotky.
- Čtvrtek 20.8. – A to už šlo do tuhého. Naštěstí se všem družstvům podařilo přistát na pobřeží ostrova Katapulka. Mohli jsme se tak pustit do osvobození princezny Rybohlávky ze spárů mocného šamana. To nebylo možné ale jinak, než zlomením jeho kouzla. Museli jsme se tedy naučit základní alchymistické značky. Následně jsme museli použít správné čtyři složky do našeho kouzla, přiložit odpovídající symboly do kouzelného zámku. Juí, podařilo se!!!! Princezna je volná, a celá šťastná! Ostrov i princezna jsou nyní už v bezpečí. Tím jsme zakončili celotáborovku, ale ta největší zábava nás měla snad teprve čekat, protože…
- Pátek 21.8. – Bylo DIVADLO!!!! Jako skvělá akce pro všechny – výroba kostýmů, vymýšlení scénářů, rolí, zápletek, doplňků, rekvizit. A letos to bylo ještě vyšperkováno tím, že bylo potřeba zakomponovat do vystoupení i irské tance, kterými si dříve posádky lodí zpříjemňovali dlouhé plavby. Dopadlo to úžadně. Jako každý rok se všichni řechtali zcela od srdce, krásně, jiným i sobě.
Vše jednou končí
Páteční odpoledne jsme ale už poněkud smutně věnovali balení, i když jsme se zároveň na ty svoje domovy, mámy a táty, už tolik těšili.
Krásný a náročný den jsme si uzavřeli slavnostním, posledním táborovým ohněm. Vedle předávání cen za nejlepší úklid (opravdu všechny musíme moc a moc pochválit, jak se snaží, letos to bylo perfektní), za vítěze celotáborovky (všechna místa byla velmi těsně od sebe), nás čekalo i velmi milé překvapení: Do tábora přišla hlídka pánů policistů Policie ČR osobně vyznamenat naše dvě noční hlídky za to, jak svědomitě vedli svou úlohu. Dvakrát za jednu noc je totiž Policie ČR přišla zkontrolovat. A i já zde musím vyzdvihnout, jak jsme se za ty roky posunuli, všichni drží hlídku svědomitě, i ti, kteří se úplně necítí ji nakonec skvěle zvládnou, a odnesou si mimo jiné vzácný zážitek třeba v podobě brzkého beskydského úsvitu.
V sobotu ráno jsme naložili vše do dodávky a kolem 9:30 jsme vyráželi na pěší 9km pochod směr Vendryně. Cestou jsme se rozloučili s těmi krásnými kopci a údolíčky. Ve Vendryni jsme si pak dali sladkou tečku, vlastně za cleým táborem, v podobě výborné točené zmrzliny a brzy nastoupili na vlak do Ostravy. Tam jsme ještě jednou vymetli automaty, skočili na Pendolino, a 19:34 jsme přecházeli tu naší lávku vstříc domovu.
Moc děkuji všem, co se na přípravě a chodu tábora podíleli, a na které se těším příště :-):
Zuzka, Eliška, Anička, Emma, Kačka, Veronika, Tomáš, Matouš, Jakub S., Jakub J., Luboš, Natka, Vašek, Šíma.
Tak brzy na schůzce, výpravě, v Knínicích či v Lužických horách, a hlavně za rok v Beskydech, čau.
Filip