Podzimní Knínice 2022

Podzimní prázdniny na konci října jsme jako vždycky strávili na naší chalupě v Knínici v Krušných horách. Vyrazili jsme ve středu 26. října dopoledne. Spacáky a jídlo jako vždy odvezlo auto a my cestovali vlakem a autobusem, Na chalupu jsme došli chvíli po jedné hodině. Zabydleli jsme se, dojedli svačiny a trochu si odpočinuli. Mladší se pak vydali na procházku kolem liboucheckého tunelu, objevili jsme novou cestu, a starší brigádničili kolem chalupy.

Ve čtvrtek nás čekal první celodenní výlet. Vypravili jsme se na zříceninu hradu Blansko. Vlakem jsme dojeli do Neštědic a odtud jsme stoupali po žluté značce vysoko do kopců. Tam se konečně zvedla mlha a po celý den nás pak už jen provázelo teplé sluníčko. Krásnou podzimní přírodou jsme došli k hradu, kde jsme si dali oběd a pak se kochali dalekými výhledy. Na západ od nás se zvedala hradba Krušných hor a nám se povedlo na jejich svahu objevit i Knínici a nedalekou dálnici, jak se zanořuje do liboucheckého tunelu. Cesta dále pokračovala už po rovině, občas i z kopce. Dorazili jsme do obce Žežice, kde si mladší počkali na autobus do Ústí, a ty starší čekala ještě asi desetikilometrová cesta do Knínice.

Páteční dopoledne jsme trochu zaměstnali ruce, v jídelně jsme vyráběli vánoční přání z barevného papíru a hvězdičky z obalů od čajových sáčků. Odpoledne jsme se vydali na procházku kolem Knínice a zahráli si cestou hry. Večer jsme si promítli film o Asterixovi a Obelixovi.

V sobotu byl na programu další celodenní výlet. Autobusem jsme jeli do Ústí a odtud lanovkou na vrch Větruše. Pak už nás čekala nenáročná cesta po zelené značce naučné stezky Větruše–Vrkoč. Došli jsme k Vaňovskému vodopádu tvořenému vysokou čedičovou stěnou, kde jsme si dali oběd a trochu strastiplnou cestou jsme se pak dostali dolů na silnice podél Labe. Došli jsme až k Masarykovu zdymadlu, které je průchozí, a vyšli na druhé straně pod hradem Střekov. Vystoupali jsme až k němu, kde jsme si chvíli oddechli, a pak se vydali na samostatnou prohlídku hradu. Prošli jsme ho celý skrz naskrz až k nejvyššímu bodu, potom jsme se usadili na terase v kavárně a dali se malé občerstvení. Pak jsme se vydali na nejbližší zastávku MHD a dojeli do centra Ústí, kde jsme si dali skoro hodinový rozchod. Autobus nás pak dovezl zpět ke Knínici. Večer jsme si v jídelně zahráli pár her a zazpívali několik písniček s kytarou a nakonec došlo znovu na promítání.

V neděli jsme si díky změně času trochu pospali a po snídani se vrhli na balení a úklid chalupy. Vše jsme bez problémů zvládli a ve dvanáct hodin už jsme ujížděli autobusem do Ústí. Tradičně jsme navštívili cukrárnu Barborka, kde jsme poseděli nad dortíky a pak jsme nasedli do vlaku a ujížděli směr Řež.

Více fotek na rajčeti.

Jitka

.

.

.

Přejít nahoru