Český kras 2021

Opět jsme se dočkali doby, kdy se zase můžeme setkávat. Rychle jsme toho využili a vydali jsme se v neděli 16. května do Českého krasu. Sešli jsme se ráno u lávky v pěkném počtu a vyrazili vlakem do Prahy. Tam jsme přešli na hlavní nádraží a pokračovali vlakem na Beroun. Vystoupili jsme v Srbsku, objevili žlutou turistickou značku a vydali se po ní směr osada Koda.

Cesta byla po nočním dešti poměrně blátivá a občas nám dělalo problém se na ní vůbec udržet, ale zvládli jsme to a odměnou nám byl malebný rybníček s několika domky kolem něj. Zajímavostí je, že tento rybník, napájený vodou z krasového pramene s teplotou 10 °C, nikdy nezamrzá. Dál jsme pokračovali do kopce po modré a vystoupali ke kodské hájence. Všimli jsme si na ní pamětní desky: na konci války tu opilí rudoarmějci zabili mladého hajného, který bránil svou rodinu. Po necelém kilometru jsme odbočili z cesty a došli ke Kodské jeskyni. Jeskyně není moc velká, ale na jejím konci už byla tma, tak jsme ji prozkoumali s baterkou. U vchodu jsme našli ohniště, tak jsme si rozdělali si oheň (moc se nám hodily suché třísky z domova) a opekli jsme si chleba a snědli oběd z domova.

Vrátili jsme se zpátky na rozcestí žluté a vydali se po modré do Tetína. Cesta vedla z počátku ještě do kopce, ale brzy jsme byli nahoře a pak už nás čekala jen rovina. Vyšli jsme z lesa a otevřel se nám krásný výhled na Tetín a okolí. V Tetíně jsme si odpočinuli, snědli svačinu a nakoukli do informačního centra. Pak jsme se šli podívat na zříceninu hradu, který se kdysi vypínal nad Berounkou. Byl odsud nádherný rozhled. Zpátky jsme to vzali pod stráni nad původním hradním příkopem. Za plotem jsme pozdravili čuníka a vyšli jsme u malebného kostelíčka s malým hřbitovem. Tam nás nalákal na prohlídku místní průvodce. Moc poutavě nám vyprávěl o historii tohoto místa a nakonec jsme se podívali i dovnitř kostela.

Pak už jsme se vydali na poslední část cesty na vlakové nádraží do Berouna. Na nádraží jsme si koupili malé občerstvení a paku už nasedli do vlaku směr Praha. Cesta uběhla rychle, v Praze jsme přeběhli na Masarykovo nádraží a v půl šesté jsme se po pěkně stráveném dni opět vrátili do Řeže.

Více fotek na rajčeti.

Jitka

.

.

.

Přejít nahoru