Kvůli předpovědi počasí, která na neděli slibovala déšť, jsme na výlet vyjeli tentokrát v sobotu 30. května 2020. Změna termínu na poslední chvíli s sebou přinesla mírně nižší účast, ale splnila účel: nezmokli jsme.
Od nástěnky jsme opět vyjeli směr bikepark a objeli si pár koleček. Někteří jedinci se přitom pocvičili v nandávání řetězu. Pokračování trasy do větrušického sadu už nás nepřekvapilo, kopec vyjeli všichni, nikdo netlačil, jenom jeden příliš aktivní jezdec píchl, když na kole skákal. Kolo dotlačil na kraj fotbalového hřiště, kde už čekali ostatní a svačili nebo se houpali na zábradlí.
Duši jsme vyměnili a pokračovali polní cestou směr Klecany. Ideální úsek na to potrénovat jízdu ve skupině, než dojedeme na silnici. Trénink se vyplatil, do Klecan jsme dorazili pohromadě a v pořádku, jen se nekonala slíbená zmrzlina, protože v krámě bylo zavřeno.
Ve Zdibech jsme ocenili menší terénní vsuvku po zelené značce a dojeli k letišti RC modelů, kde jsme v hangáru snědli druhou půlku svačiny a pak jeli dál mezi poli do Starých Chaber. Následovalo to, co už mnozí znali z loňska: prudký kopec na konečnou autobusu v Čimicích. Kopec opět vyjeli všichni, někteří při tom trochu prskali.
Naplánovanou návštěvu bohnické ústavní farmy nám překazil virus. Areál léčebny je teď pro veřejnost uzavřen. Léčebnu jsme objeli nádhernou trasou přírodním parkem Draháň a užili si krásný sjezd lesem a pak pozvolný výšlap polem k ústavnímu areálu.
Rozdělili jsme se na dvě skupinky: silniční, která jela přímo dolů k trojskému útulku, a terénní, která si cestu užila v technické pasáži po modré značce. Dole u řeky jsme se šťastně shledali, nikdo se neztratil, ani nespadl. Slíbená zmrzlina se opět nekonala, protože stánek u přívozu měl zavřeno.
Ani přejezd rušné silnice, ani jízda terénem nás nepřipravila na rušnou cyklostezku kolem Vltavy, přeplněnou svátečními jezdci a mezi nimi se proplétajícími chrty na rychlých kolech. To je pravá škola dopravního provozu. I v ní jsme úspěšně obstáli a nechali za sebou chrta frustrovaného tím, že kvůli nám musel zpomalit a rutinně dojeli do Klecánek, kde jsme se ve stánku konečně odměnili slíbenou zmrzlinou.
Cestou do Řeže už cyklistický dav poněkud prořídl a tak jsme po 32 km hladce dorazili do cíle našeho výletu na řežské hřiště vstříc čekajícím rodičům.
Výlet jsme si moc užili a už se těšíme na další vyjížďku do Veltrus a na sjíždění kanálu na raftech.
Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.
Jirka
.
.
.