Sešli jsme se v sobotu 14. prosince 2019 odpoledne za podmračeného počasí na náměstíčku na Červené skále. Nakonec se bohužel nemohl zúčastnit jako vedoucí Zbyněk, ač hru, která nás čekala, vymyslel a spolu s Filipem připravil. Jednalo se o hledání elektronického vysílače s pomocí přijímačů. Celá hra byla zasazená do děje během druhé světové války, kdy k nám do Čech tajně cestovali dva čeští letci z Anglie a jejich letadlo bylo sestřeleno nad sadem u Větrušic. Tito piloti instalovali vysílač, který vysílal nouzový signál, a naším úkolem bylo je najít.
Nejprve jsme museli ve třech týmech rozklíčovat, jaký signál hledáme (tři písmena pomocí Morseovy abecedy) a pak naladit přijímače na frekvenci, kde daný signál zachytíme. To se nakonec všem týmům podařilo a mohli jsme vyrazit. Ale jakým směrem? V tom nám pomohly přijímače, které změnou hlasitosti signálu určovaly správný/nesprávný směr. Na to, že signál byl vzdálen téměř 2 km (což záchranné týmy nevěděly), se podařilo české letce nalézt celkem brzo, zhruba za 75 minut. To bylo radosti!!
Po úspěšném splnění úkolu jsme se potřebovali zbavit přebytečné energie, vždyť počasí připomínalo jaro a i slunko vysvitlo. Kromě hromadného válení sudů a všech možných druhů hry “na babu” nám všem narostla křídla a celý sad jsme přeletěli jako letadla dle volby každého pilota.
Celkem ucabrtaní jsme se akorát se soumrakem dostavili ke Zbyňkovi, kde nás čekalo úžasné pohoštění v podobě vánočního cukroví a hlavně teplého čaje. Některým po 10 minutách odpočinku řádně otrnulo (vlastně všem) a hoši popadli zbraně a zhostili se boje s nepřítelem, děvčata vyvedla koně ze stájí a soutěžila v přeskoku Zbyňkova živého plotu. (Dle dohody první jarní setkání TOMu započneme zastřižením polámaných větví.)
Kolem páté hodiny jsme se rozpustili, popřáli si vše nejlepší do Nového roku a rozešli se do zahřátých domovů.
Více fotek na rajčeti.
Filip
.
.