Podzimní Knínice 2019

Letošní Podzimní Knínice měla rekordní účast – 25 + dospělí!!! Takže skoro jako tábor…

Vyrazili jsme v sobotu 26. 10. v deset hodin z Řeže. Celou cestu vlakem nás provázela mlha, až v Ústí se zvedla a ukázalo se, že nás čeká nádherný den. Kolem jedné jsme dorazili do chalupy, zabydleli se a vyrazili ven. Většina šla na Nakléřov, cestou jsme našli i spoustu hub a ti starší pomáhali s pracemi okolo chalupy. Večer jsme si v jídelně promítli pohádku.

V neděli jsme se ráno vydali na celodenní výlet. Autobusem jsme dojeli do Srbské Kamenice, podél potoka, pak prudkým stoupáním lesem a nakonec skoro po rovince došli ke zřícenině Dolského mlýna. Tam jsme se najedli z vlastních zásob a také se rozdělili. Starší zvolili delší trasu přes Jetřichovice do České Kamenice, mladší došli do Vysoké Lípy. A autobusem zase zpátky, ovšem starší přijeli až za tmy, což nebylo tak těžké, neboť se v noci změnil čas, a navíc jim v Děčíně ujel autobus, tak museli ještě kus pěšky. Večer byla volná zábava…

V pondělí jsme si trochu přispali a po snídani jsme se vrhli na tvoření. Vyráběli jsme šité zápisníky a ozdobné papírové vánoční stromečky. Po obědě starší vyrazili do Děčína, kde několikrát zdolali místní Viu Ferratu. Mladší zůstali v Knínici, aby se po fáborkách vydali hledat poklad v okolním lese. Večer jsme opět promítali film.

V úterý jsme jeli do Ústí nad Labem. Navštívili jsme místní ZOO, kde jsme okukovali ta zvířata, která na nás byla zvědavá a zrovna nespala. Prošli jsme zahradu až na její druhý horní východ a zpátky do centra jsme došli romantickým Bertiným údolím podél Stříbrnického potoka. A protože jsme měli ještě spoustu času, porušili jsme tentokrát tradici a navštívili cukrárnu Barborka už o den dřív. Pěkně jsme si to v ní užili a pak nasedli do autobusu a vrátili se zpět na Knínici. Po večeři jsme v jídelně odšoupli stoly a sesedli se dokola. Zazpívali jsme si písničky s kytarou, zahráli si hry a soutěže a rozdali si kartičky do oddílových deníčků.

Ve středu nastal den odjezdu, ale nijak zvlášť jsme nepospíchali. V klidu jsme sbalili, uklidili pokoje a ještě byl čas pobýt i na zahradě. Po obědě jsme se vydali se na autobus, tentokrát o hodinu později, neboť Barborku už jsme měli odbytou. Stihli jsme se podívat na šikmou kostelní věž a na ústeckém nádraží jsme ještě chvíli poseděli, než nám přijel vlak. Skoro dvouhodinovou cestu do Řeže jsme zvládli bez většího zlobení, jak jinak J. U lávky už na nás čekali rodiče a auta se spacáky, tak jsme všechno pobrali, k tomu přidali naše předvánoční výrobky a po pětidenní povedené výpravě jsme se rozloučili a rozprchli do svých domovů.

Více fotek na rajčeti.

Jitka

.

.

 

Přejít nahoru