Podzim už je zase tady a s ním také prázdniny na Knínici. Vyrazili jsme v silné sestavě ve čtvrtek 26. 10. 2017 z Řeže vlakem do Ústí, autobusem ke Knínici a vyšlapali kopec k chalupě. Rozdělili jsme si postele, vybalili a v jídelně jsme dojedli zásoby z domova. Pak jsme se vydali na procházku do lesa a cestou jsme si zahráli několik her. Po návratu jsme si dělali papírové draky a po večeři byla volná zábava. Každý se věnoval tomu, co ho zrovna bavilo, anebo prostě jen blbnul…
V pátek jsme se dopoledne věnovali předvánočnímu tvření. Vyráběli jsme rybičky a sněhové vločky z roliček od toaletního papíru. Po obědě jsme se vydali na Nakléřov, cestou jsme hledali poklad a také pouštěli čerstvě vyrobené draky. Foukalo pořádně, jeden drak dokonce odletěl až do Německa… Večer jsme měli kino, promítali jsme si dva filmy a u toho chroupali popcorn.
V sobotu jsme vyrazili na celodenní výlet. Autobusem jsme dojeli až do Úštěku. Celé město bylo „vzhůru nohama“, protože se právě konal velký řemeslný jarmark. My jsme se ale nejprve zašli podívat na vyhlášené Ptačí domky a obdivovali, jak jsou přilepené na vysoké pískovcové skále. Pak jsme se šli podívat do synagogy, bylo otevřeno, tak jsme si poslechli kousek židovské hudby a vystoupali na galerii, abychom obdivovali, jak je synagoga krásně opravená. Dále jsme navštívili expozici Vodní svět, kde jsme viděli spoustu živých, sladkovodních ryb v akváriích, vodníkův příbytek a spoustu dalších věcí, které se týkají vody. Přes náměstí jsme se pak přesunuli do Úštěcké šatlavy, kde jsme se na chvíli ocitli ve středověku a mimo jiné jsme i okusili ponurost podzemního vězení…
Pak už nastal tolik očekávaná čas rozchodu. Zkontrolovali jsme si čas na kostelních hodinách, ujistili se, že každý ví, v kolik hodin a kam se přesně vrátit, a pak jsme se rozprchli po místním náměstí a hlavní ulici nasávat jarmareční atmosféru. Někdo si koupil něco na památku, někdo něco teplého do žaludku, někdo jen tak okukoval. Když jsme se zase všichni sešli, každý byl plný zážitků, tak jsme se šli zahřát do restaurace a občerstvit kofolou. Čaj jsme bohužel nedostali, neměli tolik hrnků!
Pomalu nastal čas odchodu, tak ještě nezbytné foto u kostela, pak už jsme se pomalu vydali na okraj města, kolem rybníka a malebných domečků, na zastávku autobusu. Když jsme se vrátili do chalupy, někdo se věnoval odpočinku, jiný přípravě na večírek a někdo zase udivoval nekonečnou energií… Po večeři jsme v jídelně srazili stoly a sešli jsme se v kruhu plném písniček, her, soutěží… Tentokrát se nám to trochu protáhlo, ale v noci se mění čas, takže máme hodinu k dobru.
V neděli už se jenom balilo a uklízelo. Vše jsme zvládli na jedličku, takže jsme po včasném obědě mohli vyrazit na autobus. V Ústí nás přepadl silný déšť, tak jsme honem pospíchali do teplého zázemí cukrárny Barborka. Každý si mohl dát, na co měl chuť, a tak jsme příjemně strávili čekání na vlak. Na nádraží se ukázalo, že bude mít vlak zpoždění kvůli noční vichřici, ale nakonec to nebylo tolik. A tak jsme v suchu a teple (venku to vypadalo mnohem hůř) dojeli až do Řeže, kde nás u lávky už čekali rodiče.
Výprava na Knínici se jako vždy podařila a máme tak zase o pár zážitků víc!
Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.
Jitka
.
.