Letošní podzimní prázdniny jsme už tradičně strávili na Knínici, nyní nás čekalo dokonce pět dní. Odjeli jsme v sobotu 25. října dopoledne, na chalupu jsme dorazili před půl druhou. Díky Karlovi už byla chalupa parádně vytopená (kamnama, ne vodou!). Takže jsme se ubytovali, dojedli svačiny a vyrazili na kratší procházku kolem Knínice. Večer byla volná zábava – v rámci stability chalupy. Ti klidnější bužírkovali…
V neděli jsme vyrazili na celodenní výlet do Ústí. Nejprve autobusem, ve městě jsme pak vyjeli lanovkou na Větruši. Proběhli jsme se v přírodním bludišti a zasmáli se před pokřivenými zrcadly v bludišti zrcadlovém. Potom jsme se vydali po zelené, která vedla vysoko nad Labem. Cestou jsme se naobědvali a pokračovali dál až k Vaňovskému vodopádu na Podlešínském potoce. Potom jsme sešli dolů k řece a vrátili se kousek po proudu k Masarykovým zdymadlům. Turistická cesta vedla přímo přes jez a zdymadla, tak jsme měli úchvatný pohled na obrovskou sílu vody. Na druhé straně řeky jsme pokračovali do kopce na hrad Střekov. Tam jsme se nejprve posilnili, odpočinuli a až potom jsme si celý hrad důkladně prohlédli. Zpátky jsme šli na nejbližší trolejbusovou zastávku a tímto zvláštním dopravním prostředkem dojeli zpět do centra a odtamtud na Knínici. Po večeři bylo na programu promítání, stihli jsme dva filmy – Páni kluci a Já padouch.
V pondělí jsme se tolik nepřepínali – dopoledne jsme se šli podívat nad dálniční tunely a vzali jsme to oklikou přes Nakléřov. Odpoledne jsme tvořili – do krásných skleněných lahviček jsme sypali vrstvy barevného písku a prokládali je korálky. Zazátkované lahvičky vypadaly moc pěkně a určitě udělají na Vánoce někomu radost. Po svačině jsme pokračovali, vyráběli jsme vánoční přání z barevných papírů. Večer došlo i na celkovou očistu těla a hned potom jsme v jídelně srazili stoly a mohl tak začít „večírek“. Střídaly se scénky, soutěže, písničky, moc nás to bavilo.
V úterý nás čekal opět celodenní výlet, tentokrát jsme se vydali do Telnice a dále. Cestou lesem jsme si zahráli pár her, pak jsme došli na koleje už zrušené tratě a došli jsme po nich na telnické nádraží. Zde jsme se naobědvali a pokračovali dále po kolejích, které teď už byly na několika místech řádně zarostlé. Ty nás dovedly až k pomníku generála Vandamma, kde jsme se tak dozvěděli více o napoleonských bitvách. Tam už jsme koleje opustili a dali se směrem na Žandov. Cestou jsme v lese našli poklad, který jsme zčásti snědli a zčásti si nechali na večer. U hlavní silnice jsme si prohlédli památník bitvy u Chlumce, který měl na vrcholu věžičky velikého lva. Potom jsme vystoupali na nedaleký vrch Horka, kde stála trojboká kaple a krásně svítilo sluníčko, na kterém jsme se vyhřívali. Pak jsme seběhli dolů do Chlumce, navštívili místní krámek a nakoupili něco nezdravého na zub a nasedli jsme do autobusu, který nás za chvilku zavezl zpět do Knínice. Večer bylo opět promítání, tentokrát to byla Dívka na koštěti.
Ve středu už byl náš poslední den, takže se od rána balilo a uklízelo, a když bylo hotovo, hráli jsme v jídelně hry nebo jen tak malovali na tabuli a čekali přitom na oběd. Po jídle nastal čas se sbalit a jít na autobus. Cestou se k nám připojil místní pes, který nás doprovodil až na zastávku. Dokonce vlezl i do autobusu, ale pak řidič zasáhl a vyhnal ho ven. V Ústí už nám tradičně zbyl čas i peníze na návštěvu cukrárny Barborka. Řádně posilněni jsme pak ve dvě hodiny nasedli na vlak, který nás dovezl až do Řeže. Počasí nám po celou dobu přálo, žádný déšť, občas trochu sychravo, ale někdy vykouklo i sluníčko. Prostě parádně strávené podzimní prázdniny!
Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.
Jitka