Do nedalekých Roztok a na Levý Hradec jsme se vypravili v neděli 22. dubna 2012.
Sešli jsme se dopoledne u nástěnky a u lávky a vlakem dojeli tři stanice do Roztok. V roztockém muzeu jsme navštívili výstavu Je Ferda nejlepší mravenec?, která připomněla tvorbu spisovatele a výtvarníka Ondřeje Sekory. Kromě nejznámějšího českého mravence ukázala život i těch ostatních, bezejmenných. Vedle nádherných fotografií jsme viděli i mravence živé a na závěr pak loutkovou pohádku o Ferdovi.
V dalších prostorách muzea se konala výstava Ohrožené druhy středních Čech, a protože byl zrovna Den Země, měli jsme to i s odborným výkladem. Kromě vycpaných exponátů jsme viděli i čolky a vajíčka ropuch ve venkovním jezírku.
Naše další cesta vedla po zelené značce ven z Roztok podél Vltavy. Zahájili jsme hru na Černého Petra, která spočívala v tom, že někdo nenápadně umístí na něčí oděv dřevěný kolíček. Pokud si toho dotyčný během cesty všimne, opět ho nenápadně připne na dalšího hráče. Hra je celodenní a teprve na konci se ukáže, u koho skončí kolíček naposledy. Ten prohraje a je Černým Petrem.
Zastavili jsme se u zdymadla, kde jsme obsadili kamenné schody, rozbalili svačiny a naobědvali se. Mezitím jsme pozorovali napouštění a vypouštění plavební komory a pověděli si něco o morseovce.
Pokračovali jsme po břehu řeky, potom jsme stoupali roztockou částí zvanou Potoky vzhůru na Levý Hradec. Úzkou asfaltku lemovaly malebné nízké domečky a do nás se opíralo sluníčko. Na jednom vyhřátém plácku jsme si připomněli, podle čeho se v přírodě pozná sever. Každý pak dostal krátký klacík, který se na chvíli proměnil ve střelku kompasu, a zkusil si tipnout, kde by tak ten sever mohl být. A protože jsme s sebou měli buzolu, mohli jsme každého odhad rovnou prověřit. Výsledek byl docela dobrý, polovina z nás se trefila skoro přesně a zbylá jen s menší odchylkou.
Když už jsme se nakonec vyšplhali až na Levý Hradec, obsadili jsme lavičky a chvíli odpočívali a občerstvovali se. Ale ne na dlouho, čekalo nás procvičování morseovky. Nejdřív si každý zkusil napsat slovo Roztoky a pak si vymyslel krátkou zprávu o pěti slovech, zapsal ji morseovkou a předal svému sousedovi k vyluštění. Všichni se s morseovkou nakonec poprali na výbornou a všechny zprávy se dočkaly vyluštění.
A jelikož už jsme byli docela odpočatí, čekala nás poslední hra. Rozdělili jsme se na tři družstva, z nichž každé mělo za úkol najít v daném prostoru devět kousků rozstříhané zprávy své barvy, sestavit ji, přečíst a splnit napsaný úkol. Pouze žlutí nemohli najít poslední dílek, přestože nakonec pomáhali všichni, ale i tak se jim povedlo zprávu vyluštit.
V tichosti jsme si pak prošli hřbitůvek kolem kostela, udělali společné foto venku u zdi a pak už jsme šli na vlak do zastávky Žalov. Chvilku jsme bloudili, protože se nedařilo najít tu správnou cestičku, ale nakonec jsme byli úspěšní a vlak v pohodě stihli.
Před rozloučením za řežskou lávkou jsme nezapomněli zjistit, kdo že se vlastně stal Černým Petrem. A ke svému údivu jím byl Karel!
Více ve fotogalerii a na rajčeti.
Jitka