V neděli 25. 11. jsme si vypravili na pátrací výlet do Klecan. Polední autobus nás dovezl ke kostelu, kde to všechno začalo. Každý dostal mapku s částí Klecan a Klecanského háje, kde bylo zakresleno patnáct míst označených čísly. U každého takového zajímavého místa, které se na mapě skrývalo pod číslem, byla ukrytá obálka. Kdo ji našel, mohl všem přečíst, o jaké místo se jedná, a doplnit i pár důležitých informací. Na druhou stranu mapky jsme si pak podle čísel zapisovali, co že jsme to právě objevili. V samotných Klecanech jsme se tak mohli seznámit se zámkem, kostelem, Památníkem ukřižovaným, farou, Císařskými schody a Pomníkem Václava Beneše Třebízského. Postava tohoto kněze a spisovatele je s Klecany předminulého století úzce spjata a při našem pátrání jsme se s ním setkali ještě několikrát. Mimo označená místa jsme si prohlídli také tzv. obchod U Felixů, kdysi prosperující klecanský pivovar a obchod, který je však nyní v havarijním stavu.
Potom jsme se propletli několika uličkami a došli jsme na kraj Klecanského háje, kde jsme pokračovali v objevování. Čekala nás Benešovka (palouček s křížkem a lavičkou, kde V. B. T. rozjímal), záhadná pyramida, hájenka a zbořený výletní altánek. Za hájenkou je malinký rybníček a u něj studánka s výbornou vodou, ze které se dřív vařilo klecanské pivo. Kdo měl dopito, doplnil si z pramene zásobu vody a pokračovali jsme dál. Další zastávkou byly okopy – památka na druhou světovou válku, Němci se zde snažili ukrýt vojenská letadla. Potom jsme došli na vyhlídku nad Vltavou. V té chvíli akorát vykouklo sluníčko, tak jsme se na skále posadili, snědli svačinu a rozhlíželi se po kraji. Další cesta vedla kolem místa zvaného U sedmi dubů, prý tu bývalo sedm oběšenců, ale pověst je vymyšlená. Pak jsme přešli přes starý můstek, který jakoby nikam nevedl. Byl také památkou na kdysi romantické úpravy háje. A pak už jsme sešli z kopečka do Klecánek. Tam bylo poslední hledané místo – klecanský jez a zdymadlo.
Teď už nás čekala jen cesta domů podle Vltavy. Před Husincem jsme si ještě zahráli dvě hry se šátky na očích. Do Řeže jsme dorazili přesně podle plánu ve čtyři hodiny, sluníčko už bylo schované za kopci nad řekou, začínalo se ochlazovat, takže byl nejvyšší čas na návrat do teplých domovů!
Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.
Jitka