V sobotu 23. 6. 2012 jsme se sešli před devátou hodinou u lávky. Tentokrát bude hrad Okoř dobyt nikoliv na kole, ale pěšky. Ale aby to přece jenom nebyla taková dálka, přiblížíme se trochu vlakem.
Jeli jsme do Kralup nad Vltavou a tam jsme přestoupili na motoráček, kterým jsme dojeli do Zákolan. V Zákolanech jsme na nádraží (které vypadalo, jako by tam končil svět) poměrně rychle našli červenou značku, která by nás měla dovést až na Okoř. Ale to byla ještě daleká budoucnost, zatím jsme se dostali na místní náměstí, kde jsme se vyfotili u sochy prezidenta Antonína Zápotockého a důstojnost chvíle pak narušili dováděním u místního pramene. A pokud byl náhodou i léčivý, budeme rozhodně zdraví jako řípy!
Dále nás cesta vedla do strmého kopečka, my jsme opustili Zákolany a pomalu stoupali po úzké asfaltce. A za chvíli jsme přišli na Budeč – zbytky hradiště spojovaného s památkou svatého Václava s rotundou sv. Petra a Pavla. Areálem nás provedla skvělá paní průvodkyně, která uměla velmi poutavě vyprávět. Na Budči jsme stihli i posvačit a nalepit si do zápisníků dnešní pamětní kartičku.
Další cesta vedla lesem, kde jsme si udělali malou zastávku, abychom se pocvičili v morseovce. Potom jsme šli dlouhým údolím Zákolanského potoka, ale to už se začínaly ozývat naše žaludky. Dlouho jsme nemohli najít vhodné místo, kde bychom se usadili a pojedli, ale nakonec jsme se dočkali. Dorazili jsme k vysokému železničnímu viaduktu a u paty jednoho z oblouků, na břehu potoka jsme snědli oběd. Někteří pak neodolali a zchladili si nohy brouzdáním v mělké vodě.
Po jídle jsme vytáhli šátky a rozprchli se na nedalekou louku, kde jsme si zahráli hru na letadla v mlze. Zvuk píšťalky nás poslepu navigoval na „letiště“, nakonec se každému povedlo šťastně přistát. Pak jsme se zase vydali na cestu. Minuli jsme krásný Nový Mlýn, kde se zrovna konala svatba, tak jsme chvíli okukovali nevěstu. Pak už jsme se pomalu dostávali do civilizace, neboť jsme procházeli několika chatovými osadami. A to už jsme se neomylně blížili k samotnému hradu Okoř a za chvilku už se nám zjevil v celé kráse.
Nejprve jsme obsadili místní cukrárnu, kde jsme si dopřáli malé občerstvení, a pak jsme se vypravili na prohlídku samotného hradu. Hrad byl skvělý, všude samý šutr, prolezli jsme kde co. Dokonce nás paní průvodkyně pustila to chladného sklepení, přestože tam zrovna nefungovalo světlo.
Potom jsme se utábořili na místním hřišti pod hradem, zahráli si několik her, něco pojedli a zkušení i méně zkušení střelci vyzkoušeli pouťovou střelnici. Odpočinutí jsme se přesunuli k autobusové zastávce a nechali se dovézt až do Úholiček. Odtud jsme pěkně z kopce šli k Vltavě a železniční zastávce. Původní plán byl dojít pěšky podle vody až do Řeže, ale nakonec jsme neodolali a svezli se ten poslední kousek domů vlakem, akorát nám to jelo.
U lávky v Řeži jsme se rozloučili, popřáli si hezké léto a teď už nás čeká jenom tábor!
Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.
Jitka