V sobotu 23. listopadu 2019 jsme se ráno sešli na lávce a vyrazili vlakem do Kladna s přestupem v Kralupech. Vystoupili jsme v Kladně-Švermově, kde nás čekala 2,5 km dlouhá cesta okrajovou částí města až do obce Vinařice, která s Kladnem těsně sousedí. Jedním očkem jsme pokukovali po vinařickém vězení, které je naproti bývalému dolu, ale trefili jsme správně. Před prohlídkou jsme měli chvíli čas, tak jsme se v teple vstupní haly muzea nasvačili.
Potom se nás ujal pan průvodce, bývalý dlouholetý zaměstnanec místního dolu. Nejprve jsme se podívali na krátký film o dolu Mayrau a pak jsme už procházeli jednotlivé budovy a provozy areálu bývalého dolu. Navštívili zázemí pro horníky – řetízkovou šatnu s umývárnami, potom jsme se podívali do budov, ze kterých vedly cesty už pod zem. Jámy jsou už dnes sice zasypané, ale všechny nadzemní stavby stojí. Dalšími neméně zajímavými budovami byly strojovny. Viděli jsme dva těžní stroje, z nichž ten starší, parní stroj Ringhoffer, nám pan průvodce dokonce předvedl v pohybu. Prolezli jsme si i tzv. Dýmnici – napodobeninu skutečného dolu, která slouží k výcviku báňských záchranářů. Pod zem jsme se ale přece jenom podívali – štolou v kopci Homole, kde jsme si prohlédli reálnou ukázku způsobů dobývání uhlí.
Po prohlídce jsme měli ještě dost času do odjezdu vlaku, tak jsme v hale muzea poseděli a naobědvali se. Pak jsme se vydali zpět na kladenské nádraží, v Kralupech jen tak tak chytili přípoj a před půl čtvrtou jsme dojeli do Řeže, kde už na nás čekali rodiče.
Více fotek na rajčeti.
Jitka
.
.