Vítejte na stránkách turistického oddílu TOM ŘEŽ!

3. cyklistický výlet 21. 5. 2017

Cílem tréninku bylo zvládnuti kola na nezpevněném terénu… polní cesta, turistická značka a výjezd do kopce po zpevněné komunikaci.

Trasa: Řež – Močidla – Větrušice – palpost – přes pole, lesem do Dolu – červená značka do Řeže – podél vody  k přívozu do Úholiček – po hlavní na Červenou skálu (kvůli technickým problémům s kolem odjíždí domů Lukáš)- cestička do Husince – Klecánky (malé děti odpočinek a Eliška kvůli technickým problémům s kolem končí)

velké děti … Šulkovna na Přemyšlení – Holosmetky – po žluté turistické návrat do Klecánek

Zpět do Husince a dále dle bydliště: dolní Řež kolem vody, horní Řež Husinecké serpentiny

Celkem najeto cca 23 km všichni, cca 28 velcí.

Petr

.

.

2. cyklistický výlet 14. 5. 2017

Počasí se nemohlo rozhodnout, jestli bude hezky, nebo bude pršet, a tak na úvodní otázku výletu: „Pojedeme delší trasu po silnici, nebo raději technické pasáže v terénu v okolí Řeže?“ byla jednoznačná odpověď. Vyhrála jízda terénem v blízkém okolí.

První překážka byly jednoduché schody na konci Nové cesty od Sídliště k ústavu. Komu se povedlo je bezpečně sjet, mohl se odměnit  jízdou ve volném terénu po levé straně cesty. Schody sjeli všichni a nikdo nespadl, kdo jel poprvé, mohl se spolehnout na to, že mu Petr bude dávat záchranu. A pak Roklí nahoru zase zpátky na sídliště a znovu dolů a zase terénem nebo přes schody. A potom ještě jednou do třetice.

Po tomto rozježdění nám přestala být zima a podél řeky jsme přejeli k Husinecké skále a cestou si sjeli ještě jedny minischody kousek od školy. U Husinecké skály je šikovný svah, na kterém jsme za zájmu projíždějících turistů trénovali výjezd nahoru šikmo svahem. Tam už se trošku padalo, naštěstí do čerstvě posekané trávy. I pád je důležitý, když jde o to, aby člověk zjistil, co všechno mu kolo dovolí a získal jistotu v terénu.

A opět nahoru do kopce, tentokrát na nás čekal obávaný Husinečák. Mladší jeli po silnici, větší po první serpentině odbočili do terénu a vyjeli prudší, ale trošku kratší zkratkou. Nahoře na Červené skále jsme snědli svačinu a spustili se od Křížku kolem studánky ke škole. A zase nahoru: tentokrát už naposledy řežským kopcem kolem nové knihobudky a Zahrádkami na Sídliště k nástěnce, kde už čekali rodiče. A na koho nečekali, ten musel v doprovodu dospělých ještě dojet domů sám.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jirka.

.

 

 

1. cyklistický výlet 8. 5. 2017

Zhodnoceni… velmi milé překvapení… děti jsou sice trošku nedisciplinované, ale na kolech sebevědomé a v pohodě. Čekal jsem, ze napoprvé ujedeme tak 15 km. V reálu jsme ujeli 35 km, a to jsme jeli i pár kopečků a dali jsme si sjezd single trackem z Bohnic. Tak zase příště!

.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Petr

.

.

 

Velikonoční Knínice 2017

Sešli jsme se ve čtvrtek 13. 4. 2017 u lávky, počasí nebylo moc pěkné – drobně pršelo, a tak jsme byli rádi, že jsme nastoupili do vlaku a byli v suchu a teple. Čím více jsme se blížili k Ústí nad Labem, tím se počasí stávalo lepším. Dávno přestalo pršet, mraky se trochu protrhaly, svítilo sluníčko a bylo vidět do dálky. V Ústí jsme si na plácku u divadla zahráli na babu nebo se jen tak nastavovali slunečním paprskům. Pak jsme nastoupili do autobusu a v jednu hodinu už jsme vystupovali na rozcestí před Knínicí. Když jsme dorazili na místo, rozdělili jsme se do pokojů, zabydleli se a v jídelně jsme pak dojedli zásoby z domova. Potom jsme se vydali na procházku kolem obce, převážně lesem. Zahráli jsme si cestou spoustu her a vyzkoušeli si i orientaci v prostoru. K večeři byl výborný guláš a pak volná zábava. Hrály se různé stolní hry a holky se učily háčkovat.

V pátek ráno jsme po snídani vyrazili na autobus směr Děčín. Tam jsme měli něco přes hodinu čas do odjezdu dalšího spoje, tak jsme se šli podívat na Pastýřskou stěnu. Autobus nás pak dovezl do kopců nad Děčínem ke Kristinu hrádku. Odtamtud už jsme pokračovali pěšky. Cesta vedla místy do kopce, bylo potřeba vystoupat na stolovou horu Děčínský Sněžník, na které se nachází rozhledna. Na místě jsme se naobědvali a odpočinuli si. Cesta dolů pak rychle utekla, došli jsme do Jílového, kde jsme si na náměstíčku nakoupili něco dobrého na zub, poseděli na lavičkách a pak odjeli autobusem zpět do Knínice. Počasí bylo pěkné, proto jsme zbytek odpoledne až do večeře strávili na zahradě před chalupou. Po večeři, ke které bylo rizoto, jsme si udělali kino. Promítala se pohádka o Trollech a k tomu chroupal nezbytný popcorn.

Sobotní den byl opět pěkný, čekalo nás zejména velikonoční tvoření. Po snídani jsme vyráběli papírové zajíčky a pak jsme šli na procházku nad Knínici. Zahráli jsme si pár her a stíhali špiona, který ukrýval poklad se svačinou. K obědu jsme se vrátili, byla sekaná s bramborem. Odpoledne jsme vyráběli papírová kuřátka vykukující ze skořápky, polevou zdobili vajíčka z perníku, pletli pomlázky a šplhali na zahradě po staré lípě. K večeři byla bramboračka a vdolky a po ní pak tradiční večírek v jídelně. Zpívali jsme a hráli hry, bylo veselo.

V neděli už se jen balilo a uklízelo. K časnému obědu jsme měli těstoviny s boloňskou omáčkou a pak už jsme pospíchali na autobus do Ústí. Ve městě jsme se prošli centrem kolem kostela se šikmou věží a pak jsme zasedli do cukrárny Barborka. Každý si dal, na co měl chuť, a ještě si nakoupil něco s sebou, Cesta vlakem docela rychle utekla, snědli jsme dobroty a zahráli si novou hru se slovy. Do Řeže jsme dorazili ve čtyři hodiny odpoledne, rodiče už nás čekali u lávky.

Prázdniny na Knínici se nám tentokrát vyvedly o to víc, že jsme měli možnost díky příjemnému počasí trávit spoustu času venku.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

Výlet do Hlubočep a Prokopského údolí

V sobotu 25. 3. 2017 bylo krásné počasí, které jsme plně využili k pěknému výletu. Vydali jsme se vlakem, metrem a autobusem do pražské části Hlubočepy. Hned po příjezdu nás tam čekala velká pátrací hra. Rozdělili jsme se na tři skupiny, každá dostala mapu, která však byla slepá – u většiny ulic totiž chyběly jejich názvy. Úkolem bylo doplnit jejich jména, potom ve třech z nich najít po třech schovaných kartičkách se slovy a nakonec zjistit, kde se nachází místní hřbitov a dojít k němu. Tam bylo potřeba najít dopis, doplnit do něj vynechaná slova, která jsme našli ve třech ulicích, a ve výsledku jsme si tak mohli přečíst něco málo o historii Hlubočep. Všechny skupiny zvládly úkoly dokonale, nikdo se neztratil, všechny ulice byly pojmenovány a dopisy nalezeny.

Potom jsme se naobědvali ze svých zásob a vyrazili směr Prokopské údolí. Cestou jsme se zastavili u ohrady se zvířátky, prohlédli si Prokopské jezírko, prozkoumali bývalou štolu, kudy kdysi vedla vlečka, a na několika místech jsme si také zahráli pár her. Poslední zastavení bylo u bývalého Červeného lomu a pak už to bylo kousek na železniční zastávku Praha-Holyně. Motoráček nás zavezl na Smíchovské nádraží, metrem jsme pak dojeli na Masarykovo nádraží. Tam jsme měli do odjezdu vlaku trochu času, tak jsme si v nádražní hale udělali krátký rozchod a nakoupili nějaké dobroty do vlaku. Do Řeže jsme dorazili před pátou, výlet se nám moc povedl!

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

4. schůzka v Polepšovně

Znovu jsme se sešli v Polepšovně ducha v sobotu 25. února, počasí bylo tentokrát zcela odlišné od minulé schůzky, svítilo sluníčko, bylo docela teplo a ve vzduchu už se pomalu dalo tušit, že jaro je za dveřmi.

Nejprve jsme si zahráli

několik

her na procvičení postřehu, vyplnili několik doplňovaček a hádanek a po hodince jsme se vypravili na procházku dolů k řece. U fotbalového hřiště jsme si dali několik her, abychom se trochu r

ozpohybovali, a pak nás čekal velký kvíz o Husinci, Řeži a Vltavě. Cesta k nalezení dopisu s otázkami ale nebyla snadná. Rozdělili jsme se na tři skupinky, každá dostala busolu a kartičku s rozdílným azimutovým úhlem. Úkolem bylo z výchozího stanoviště podle zadaného azimutu najít ten správný směr a po padesáti metrech hledat dopis. To se všem podařilo a pak bylo potřeba napsat odpovědi na otázky týkající se naší obce.

Potom jsme se vrátili zpět do Polepšovny, kde jsme se nasvačili a vyhodnotili velký kvíz. Po jídle jsme se věnovali uzlování, a pak si zahráli několik her, při kterých byla velká zábava. A na závěr zbylo ještě troc

hu času na zpívání s kytarou.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.