Archiv rubriky ‘   • Výlety’

Výlet do Techmanie Plzeň

19. 3. 2019 v 15.42

První březnovou neděli jsme se brzy ráno vypravili do plzeňské Techmanie. Jeli jsme vlakem, v Plzni okusili cestu trolejbusem a pak už jsme několik hodin strávili v „Techmania Scince Center“, kde jsme si užili interaktivních expozic i vědeckých show. Rozprchli jsme se po dvou halách, každý si všechno prohlédl a vyzkoušel. Mezitím jsme se také naobědvali a na závěr se pak podívali i do obchůdku se suvenýry. Půlden v centru rychle utekl, ani se nám nechtělo domů… Zpátky jsme opět jeli rychlíkem, přes Prahu jsme se svezli i metrem a v pět hodin už jsme byli v Řeži.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

Cukrovar a lihovar Dobrovice

11. 12. 2018 v 18.43

V neděli 25. listopadu 2018 se uskutečnil výlet nejen pro členy oddílu, ale i pro rodiče, sousedy a kamarády. Vydali jsme do cukrovaru a lihovaru ve Středočeském kraji. Po krátké zhruba hodinové cestě zastavil autobus, který jsme měli objednaný jen pro nás, plný natěšených dětí a rodičů v Dobrovici, kde se cukrovar společně s lihovarem nachází. Po příchodu do cukrovaru jsme si odložili věci a šli jsme do muzea. Tam jsme se dozvěděli hlavně historii sázení, sklízení a pěstování řepy. Po obědové pauze jsme se opět vrátili do cukrovaru, oblékli jsme se do reflexních vest a vzali si helmu, protože jsme si šli podívat na provoz cukrovaru. Bylo zajímavé pozorovat, co vše se s cukrovou řepou děje, než se z ní vyrobí cukr. Nejprve jsme navštívili laboratoř, kde se odebral vždy vzorek řepy, který se kontroloval, a pak jsme pokračovali celým výrobním procesem, až byl cukr hotový. Po naučném i zábavném dnu jsme se opět vydali směrem na Řež.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Dan Krauz

.

.

Podzimní Knínice 2018

6. 11. 2018 v 18.56

Podzim je tu už v plné síle, takže nastal čas i vydat se na Knínici. Vyrazili jsme v sobotu 27. října v osm hodin ráno směr Ústí. Cesta nám rychle utekla, v Ústí jsme přestoupili na autobus a do chalupy jsme dorazili po jedenácté hodině. Protože naše kuchařka Katka „úřadovala“ v knínické kuchyni už od pátku, bylo zatopeno a navařeno! I počasí bylo celkem fajn, takže jsme si vybalili a začali pomáhat s úklidem zahrady, která se nám „rozrostla“ o několik metrů směrem k lesu. Po obědě jsme chvíli odpočívali a potom, kdo chtěl, zůstal a pomáhal s pracemi venku, ostatní se vydali na procházku po okolí. Večer byla volná zábava a někteří se vrhli na vystřihování a slepování domečků z papíru.

V neděli ráno jsme si trochu pospali, protože se změnil čas na zimní. Dopoledne jsme se věnovali vyrábění: dělali jsme dárkové krabičky z roliček od toaletního papíru a symbolické vánoční stromečky ze skládaného papíru. Po svačině bylo zase co dělat venku na zahradě, ti starší si ještě vyráběli stromečky z vlny a korálků. Mezitím začalo venku mrholit, takže se nakonec všichni vrátili za teplem a k obědu. Odpoledne jsme čekali, že se počasí trochu umoudří, ale nějak se mu nechtělo. Nicméně hledání pokladu nepočká, takže jsme oblékli pláštěnky a vyrazili po fáborkách kousek za vesnici pátrat, kde by mohl být schovaný. To se nakonec podařilo a o nalezené sladkosti jsme se spravedlivě rozdělili. Večer jsme si udělali kino: popcorn a promítání filmu o Úžasňákových. A venku mezitím začalo sněžit…

V pondělí jsme vstávali už o něco dřív, abychom stihli autobus. Čekal nás totiž celodenní výlet do Krupky. Počasí bylo o trošku lepší než včerejší, nefoukalo, což byl hlavní předpoklad pro to, aby jela lanovka. Ta nás vyvezla až na Komáří vížku, kde jsme rovnýma nohama vstoupili do zimy. Mlha, nasněženo, namrzlé cesty. Takže jsme se nahoře moc nerozhlíželi (stejně nebylo nic vidět) a s největší opatrností začali sestupovat z vršku hory. Cestou jsme narazili na obrovské stopy ve sněhu a přemýšleli, kdo je tam zanechal. Nakonec jsme se smířili s tím, že to nebyl Yetti, ale pravděpodobně nějaká urostlá kráva. Z otevřené louky jsme zašli na lesní cestu, po které jsme celkem pádili, abychom se zahřáli. Zastavili jsme se u krásného Kotelního rybníka, který se naházel v kruhové prohlubni mezi svahy. Pokračovali jsme dál, ale za chvilku jsme usoudili, že nastal ten správný čas se naobědvat. Našli jsme příhodné místo, vybalili chleby a namazané paštikou a žervé jsme skoro všechny snědli. Po odpočinku jsme opět vyrazili, cesta už tolik neklesala, občas nás překvapil i strmý kopeček. Občas jsme narazili i na stopy po dolování – buď jen více či méně patrnou prohlubeň v zemi, nebo zamřížovanou štolu. Štola Barbora byla dokonce opatřena dveřmi (zamčenými). Nakonec jsme stanuli před štolou největší, štolou Starého Martina, kde jsme měli domluvenou prohlídku. Odložili jsme si batohy, vyfasovali helmy a pan průvodce nás vpustil do nitra hory. Procházeli jsme dlouhou chodbou, která byla místy tak nízká, že dospělí ocenili funkci ochranné přilby. Skoro celou cestu jsme šli podél cínové žíly, prkenný chodníček vedl mezi kolejnicemi, po kterých kdysi horníci ručně tlačili vozíky s vytěženou rudou. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí a trochu si i zaječeli, když pan průvodce zhasnul a my tak poznali pravou podzemní tmu. Štola nás pak zase vyplivla v místě, kde jsme do ní vlezli, venku jsme si ještě prohlédli malý „skanzen“ hornických zařízení a strojů a pak už pospíchali z kopce do Krupky, kde jsme po chvíli čekání nasedli do autobusu. S několika přestupy jsme zdárně dorazili do Knínice. Po večeři padla únava hlavně na starší osazenstvo, takže tentokrát jsme oželeli večírek, rozdali jsme si jen kartičky do deníčků a pustili si další film.

V úterý se nám jako naschvál udělalo krásně, tak jsme rychle sbalili, uklidili pokoje a do oběda jsme ještě byli na zahradě. Po tradičních odjezdových (a výborných!) špagetách jsme popadli bágly, zamávali chalupě a vyrazili na autobus. V Ústí jsme se zastavili v informačním centru, nakoupili vizitky, orazítkovali deníčky a pak už jsme zamířili do cukrárny Barborka. Každý si dal, na co měl chuť, a mnozí se zásobili i na další cestu. Jízda vlakem nám docela utekla, cestou jsme zahlédli i duhu. Do Řeže jsme dorazili před čtvrtou hodinou, kde už čekali rodiče, auto se spacákama a naše zabalené vánoční výrobky.

Výprava na Knínici byla pestrá, zažili jsme krásné podzimní počasí i zasněženou zimu. Ale hlavně jsme si to užili!

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

5. cyklovýlet a vodácký trénink na kanále Veltrusy

27. 6. 2018 v 21.49

Ahoj!

Dle mého nejlepšího vědomí a svědomí se nám podařilo vrátit děti všechny v pořádku. Jediný, kdo to odskákal rýmou, je asi náš nejmenší :-)))

Rekapitulace programu je následující:

Voda rafty sobota i neděle od 10.00 do 12.00. Vrcholem neděle byla samostatná dětská jízda… máme tu „rafťáky“ :-)) a vyzkoušeli si, jaké to je, jezdit v divoký vodě na vestách…

V sobotu odpoledne jsme se stihli na kolech dojet podívat na vnitřní stranu soutoku Vltavy s Labem, tzv. kopřivová procházka :-))

Více fotek na rajčeti.

Petr

.

.

4. cyklistický výlet 10. 6. 2018

12. 6. 2018 v 10.33

Poslední trénink na kola byl málem „dámskou vyjížďkou“.

V 13.00 byli u nástěnky obě Chalupovic, Kačenka Pfeiferová, Alenka Vokatá a Josefínka Šilhánková, kterým sekundovali Filip Vokatý s tátou.

S ohledem na omezené časové možnosti polovičky účastníků jsme trénink omezili na nácvik jízdy a „vedení“ kol v terénu, kterého je v Řeži dostatek.

Jízda po lesních single tracích, po schodech, Starkou, od Křížku k vyhlídce a Mandelkou se závěrem v Bajkárně znamenala intenzivní komentáře zúčastněných a bravurní zvládnutí techniky :-)

Přežili všichni :-)

Petr

.

.

3. cyklistický výlet 27. 5. 2018

11. 6. 2018 v 19.08

Další z našich cyklovýletů, 38 km, 560 m nastoupáno

Řež–Močidla–Větrušice–Na Dole–Vodochody–Klíčany–Bašť–Sedlec–Bořanovice–Březiněves–Zdiby–Veltěž–Dolní Chabry–Drahaňské údolí–Klecánky–Husinec–Řež hřiště

Petr

.

.