Velikonoční Knínice 2022

Letošní Velikonoční prázdniny připadly na polovinu dubna, takže jsme ve čtvrtek 14. 4. dopoledne vyrazili vlakem směr Ústí. Počasí bylo nádherné, od autobusu k chalupě jsme už stoupali jen v tričkách… Odpoledne, když jsme se ubytovali, vyrazili ti starší s Petrem do Děčína na via ferratu, s ostatními jsme šli na louku nad Knínicí zahrát si pár her a pocvičit se v určování světových stran pomocí buzoly. Až do večeře jsme mohli být na zahradě a po jídle pak byla volná zábava.

V pátek jsme se vypravili na celodenní výlet. Nejprve pěšky přes březový les do Telnice. Cestou jsme nalezli několik zvířecích kostí a odhadovali, co to mohlo být za zvěř. V Telnici začalo mrholit, tak jsem se schovali pod stříškou u nádraží a čekali na autobus. Ten nás zavezl na konečnou do Krásného Lesa, kde jsme došli už za poměrně vydatného deště a mlhy ke Grizzlochovu mlýnu. Krásná hrázděná stavba skrývala spoustu zajímavostí. Nejprve jsme se usadili v teple ve světnici, kde nám majitelé Renata a Grizzly vyprávěli o historii této budovy a také o peripetiích její postupné a stáletrvající rekonstrukce. Pak jsme se šli podívat do mlýnice, kde se dochovalo mlecí zařízení, prohlídli si spoustu vystavených starých věciček a pak jsme se ještě dozvěděli plno zajímavostí o zpracování ovčí vlny a někteří si dokonce zkusili příst na kolovrátku. Ve světnici jsme i poobědvali a nakonec jsme si ještě venku prohlédli přírodní zahradu a okolí samotného mlýna. Bohužel počasí se nelepšilo, vyhlídka devítikilometrové cesty zpět do Knínice byla velmi neradostná, proto nás Petr, který tam byl dodávkou, natřikrát odvezl na Nakléřov. Tam už nebylo po mlze a dešti ani památky, zato ukrutně foukalo, ale na to jsme na Nakléřově zvyklí. Seběhli jsme dolů do Knínice a zbytek odpoledne, protože už nepršelo, jsme strávili na zahradě nebo uvnitř v chalupě. Večer nás čekalo promítání filmu a samozřejmě popcorn, tentokrát i s kofolou.

V sobotu dopoledne jsme vyráběli velikonoční košíčky z barevných papírů a malovali těstovinové mašličky, ze kterých pak vznikly barevní motýlci na zavěšení. Odpoledne jsme si vyšli po okolí Knínice a zahráli si spoustu her. Večer jsme se sešli v jídelně při „večírku“, zahráli si hry a soutěže a zazpívali s kytarou. To ale nebyl ještě konec dne. Vyčistili jsme si zuby, teple se oblékli a vyrazili ještě do tmy na bojovku. Absolvovali jsme trasu značenou svítícími náramky a na konci nás čekala sladká odměna. Někdo se i malinko bál, ale do chalupy už jsme se vrátili s úsměvem a nevšedním zážitkem.

V neděli nás tradičně čekal úklid a balení, a jelikož bylo brzy hotovo, strávili jsme čas do oběda na zahradě. Letošním absolutním hitem se stala provazová houpačka, která se nikdy neomrzí. Po časnějším obědě jsme nasadili batohy a vyrazili na autobus do Ústí. Všichni jsme se těšili na pravidelnou návštěvu cukrárny Barborka, která je vždy příjemným zakončení našich výprav na Knínici. Ve dvě hodiny jsme pak nasedli do vlaku, cesta rychle uběhla a před čtvrtou už jsme byli v Řeži. Velikonoční Knínice se povedla, počasí bylo trochu aprílové, ale užili jsme si to ze všech sil!

Více fotek na rajčeti.

Jitka

.

.

.

Komentáře jsou zavřeny.