Tábor TOM Řež – Na Ostrůvku 2019

Rok se s rokem sešel a než jsme se nadáli, jsou tu zase prázdniny, které pro nás vždy začínají letním táborem v Milčicích u Blatné v jižních Čechách. Odjížděli jsme v sobotu 29. června od řežského ústavu. Rodiče už jsou tak secvičení, že nakládání autobusu koly, kufry, materiálem a dětmi proběhlo rychlostí blesku, takže jsme už v deset hodin mávali za okny autobusu a vyrazili vstříc prázdninovým zážitkům.

Na louku u Milčic jsme přijeli kolem jedné hodiny, vyložili jsme autobus a za chvíli už jsme na kolech dojeli do tábořiště a vybírali si stany a spolubydlící. Po zabydlení a odpočinku jsme se sesedli ve stínu a rozdělili se do týmů, přečetli si legendu celotáborové hry, rozdali si Lexikony pro turisty a táborníky a připravili si trička a plátěné tašky na batikování. Každý tým dostal přidělenou jednu barvu a v kuchyni nám je pak postupně všechny obarvili. Letos náš čeká pátrání po Tajemství Saturového města. Města, které bylo kdysi plné života, ale zničehonic bylo opuštěno. Nejprve k němu musíme najít cestu a pak budeme objevovat samotné město, jeho domy, lidi, kteří v nich žili, a snad se nám podaří dozvědět se, co se tam kdysi stalo a kam jeho obyvatelé zmizeli. Před večeří jsme se ještě jeli projet na kolech kolem tábora, abychom se rozřadili tentokrát do cyklistických týmů podle schopností. Přestože první táborovou noc ještě nebyly hlídky, proběhla klidně.

Druhý táborový den jsme se hned po ranním nástupu vrhli do pátrání po Saturovém městě. První část byla věnována stromům a studnám a tomu, jak o ně Saturové pečovali a vážili si jich. Nejprve jsme měli za úkol najít po týmech šest stromů a přinést z nich listy a pak jsem plnili studny (děravé papírové trubky) vodou, kterou jsme přinášeli v děravých pytlících. Nanošená voda pak ze dna studny vyplavila pouzdro s prosbou králi vod Hydrogenovi. Odpoledne jsme se jeli koupat – starší do lomu v Mačkově, mladší k nedalekému Chvalovskému rybníku.

Třetí den jsme při pátrání museli odolávat nepříteli, nejprve to byli draví ptáci, které jsme hledali v lese pomocí azimutu, a pak nastala velká výzva – vymyslet a sestrojit funkční obranný stroj – katapult. Tato práce nám zabrala několik hodin, kdy jsme v týmech od projektu až po reálnou stavbu stroje dosáhli zajímavých poznatků a originálních strojů s dostřelem 5 metrů. Odpoledne jsme stihli i koupání.

Čtvrtý den, v úterý, nás čekal celodenní výlet. Trojka, tedy ti nejmladší, kteří ještě neměli na kolech tolik natrénováno, se vydali pěšky do Blatné. Tam nás čekala prohlídka zámku i s tajemným sklepením, pak jsme si v zámecké cukrárně dali zmrzlinu a šli se podívat do parku na ochočené daňky, které jsme si nakrmili. Pak jsme se podívali ještě na blatenské náměstí a autobus nás zavezl do Doubravice, odkud to jsou do tábora kolem rybníků už jen dva kilometry. Starší vyrazili na kolech – dvojka jela do Lnářů přes Kadovský viklan, zpátky přes Blatnou a ještě se stihli cestou vykoupat. Jednička jela přes Strakonice podél Otavy do Horažďovic, kde se u jezu vykoupala, a zpáteční cestou to vzala oklikou přes Blatnou.

Pátý den jsme se opět vrátili k celotáborovce, poznávali jsme bohy Saturového města a při skalních malbách jsme objevili šifru, kde jsme se dozvěděli, co nás čeká večer. Odpoledne jsme si zajeli na zmrzlinu do Záboří, starší zůstali v táboře a hráli vlajkovanou. Večer u ohně jsme čekali, až se začne stmívat a konečně bude ten správný čas. Saturové město je už totiž nadohled a my musíme projít jeho branou, abychom se dostali dovnitř. Cesta k bráně byla lemovaná svíčkami a těsně před bránou každý musel strčit ruku do tajemného otvoru v hradbě, kde dostal do dlaně klíč a brána se mu otevřela. Všichni byli odvážní a po projití brány se vrátili zpět do tábora. Jsme v Saturovém městě!

Šestý den, ve čtvrtek, nastalo objevování pěti domů v Saturovém městě. Každé ráno tak otevřeme na mapě města dveře do jednoho domu, kde nás čeká klíč od domu a zpráva od jeho původního obyvatele. Jako první byl dům Léčitele. Nejprve jsme se pocvičili v odhadování objemu a délky a pak jsme hledali tajemný recept na záhadné nemoci, podle něj našli byliny, připravili si po týmech ohniště a na nich připravili léčivé čaje. Všem se lektvary náramně povedly, ochutnávači ochutnávali. Každý čaj byl chuťově jiný, ale hlavně dobrý. Odpoledne jsme úplně všichni vyrazili na kolech do lomu, kde jsme si užili koupání.

V pátek jsme navštívili dům Gampů, kteří byli velcí sportovci. Takže nás čekala taková Saturovská olympiáda, kde jsme v deseti zajímavých disciplínách změřili svoje síly a schopnosti. Odpoledne jsme opět vyrazili na kolech, mladší jeli na koupání k Hadímu rybníku, starší trénovali spíše technické pasáže.

Osmý den v sobotu jsme objevovali dům vědce a mága. Zjistili jsme, jak ovládat pevné i tekuté látky neviditelnými silami a dozvěděli se řadu tajemství technologie a obrany Saturového města. Také jsme si vyzkoušeli stavbu obranných valů, věží a zdí. Stihli jsme i připravit rostlinný lektvar a nakonec jsme uspořádali závod magických koní. Během poledního klidu jsme se pocvičili ve střelbě ze vzduchovky. Odpoledne se nejmladší jeli koupat, ostatní se připravovali a balili na zítřejší puťák.

V neděli, devátý táborový den, byl opět na programu celodenní výlet. Trojka už si byla jistá „v pedálech“ a tak vyrazila na kolech přes Doubravici a Chrášťovice do Sedlice. Na náměstí v altánku jsme spořádali oběd a pak se posilnili výbornou sedleckou zmrzlinou. Přes polní a lesní cesty jsme pokračovali ke kapličce nad mačkovským lomem a odtamtud to pěkně z kopce sjeli po silnici do Čekanic. Pak už to do tábora bylo kousek a tak jsme pěkně uháněli, neboť začalo slabě pršet. Večer jsme se pak u ohně naučili novou písničku.

Dvojka a trojka celodenním výletem vlastně zahájila svůj třídenní puťák. Jednička dojela až na Šumavu na Horskou Kvildu, dvojka si jako cíl stanovila Javorník. Na konci dne se všichni vyčerpaní setkali v kempu v Sušici, kde si postavili stany. Večeře za nimi doputovala až z tábora. Druhý den byl na programu sjezd Otavy. Ráno jsme sbalili stany a věci do auta, „nafasovali“ lodě a vypluli směr Horažďovice. Plavba probíhala bez velkých komplikací až do chvíle, kde se najednou cvakly čtyři lodě… Po obědové přestávce jsme pokračovali dál a cestou se učili, jak loď lépe ovládat a vyhýbat se nebezpečí. Šťastně jsme dopluli do Horažďovic, v kempu rozdělali stany a už jen odpočívali. Třetí den puťáku, úterý, jsme zahájili studenou koupelí v Otavě, pak už se balilo a vyjíždělo na kolech směr tábor. Samozřejmě oklikou – jednička přes Volyni a Strakonice, kde se spojila i s dvojkou a v místní pizzerii všichni poobědvali. Do poloprázdného tábora jsme dorazili před večeří.

Mezitím ti nejmladší v poloprázdném táboře statečně objevovali další ze Saturovských domů. V pondělí jsme otevřeli dveře čtvrtého domu kuchaře Vařečky a čekala nás kulinářská výzva. Nejprve jsme v lese posbírali ingredience, které poztrácel projíždějící obchodník, a z nich pak po skupinkách připravili chutné pomazánky. Každá byla jiná a každá byla výborná! Pak jsme v lese stavěli domečky pro místní skřítky. Odpoledne jsme hráli hry a připravovali dřevo na oheň.

V úterý jsme se celé dopoledne věnovali nejrůznějším hrám, také jsme ještě připravili trochu dřeva na večer a odpoledne jsme vyrazili na kolech na zmrzlinu do Lažan. K večeru se do tábora vrátili i všichni starší z puťáku, tak bylo zase plno…

Dvanáctý den ve středu nás čekal poslední, pátý dům Amana Salmala. Stavěli jsme domečky pro obyvatele Saturového města a pak jsme pomocí buzol a šifer hledali poklad, který Aman Salmal kdysi zakopal. Kromě sladkostí v něm byla i zmínka o veliké tajemné šifře a jak se k ní dostat. Šifru každý tým našel, zbývalo ji jen rozluštit. Nakonec všichni přišli na to, že je potřeba na papír se šifrou položit mapu města a skrz pět otevřených dveří objevených domů se dala přečíst zpráva, že svatyně Saturového města je na dosah a my se tak konečně dozvíme, co se to kdysi ve městě stalo a kam se poděli jeho obyvatelé. Odpoledne jsme hráli hry a večer vypukla oblíbená diskotéka.

Ve čtvrtek, třináctý den, jsme dopoledne připravovali dřevo na večerní slavnostní táborák, zapojili se úplně všichni a práce šla pěkně od ruky. Zbyl i čas na hry s velkým lanem. Odpoledne jsme se úplně všichni vypravili na kolech do hospůdky v Záboří na zmrzlinu a domácí limonády. Po návratu nás čekalo vyvrcholení celotáborové hry. Vydali jsme se do lesa ke svatyni, pomocí těžce získaných klíčů každý z týmů otevřel jeden zámek a svítící svatyně nám vydala tajemství saturového lidu. Hlavním posláním byly morální hodnoty, přátelství, respekt a tolerance. A naděje, že obyvatelé Saturového města se jednou do své země vrátí… Večer jsme slavnostně zapálili velký táborový oheň. Užili jsme si poslední chvíle spolu, zazpívali písničky, zahráli hry, vyprávěli vtipy nebo předváděli kouzla. Došlo i na vyhodnocení úklidu stanů, poslední stáhnutí vlajky a nakonec jsme si slíbili, že se za rok na táboře zase sejdem. Poslední táborová noc byla deštivá, až k ránu přestalo pršet…

Poslední den, v pátek, nás čekalo už jen balení a odjezd. Nejprve si každý zabalil svoje věci, pak se nakládaly kufry do auta a odváželi na louku, také jsme udělali rojnici, abychom vyčistili tábor od nejrůznějších papírků… Po brzkém obědě jsme nasedli na kola, dojeli k autobusu a naložili kola do vleku. A pak už opravdu nezbývalo nic jiného, než zamávat a vyrazit. Cesta do Řeže uběhla v poklidu a dokonce jsme si v autobuse i zazpívali s kytarou! Doma už na nás čekali rodiče, vyložení autobusu proběhlo ještě rychleji než nakládání a za chvíli už jsme se všichni loučili…

Letošní tábor se nám opět povedl, zásluhu na tom mají všichni vedoucí a praktikanti, kteří ho po celý rok připravovali a s dětmi pak i prožili: Jitka Kroupová, Petr Hezina, Filip Blahuš, Zuzana Vlčková, Anna Macková, Helena Martináková, Jirka Kroupa, Milan Bláha, Zbyněk Kocur, Tonda Bláha, Martin Mencl, Matěj Kroupa a Viktor Líbal. A co by byl tábor bez kuchyně! Letos se v ní opět na jedničku vyznamenali Katka Studničková, Zdeňka Šilhánková, Gábina Bohatová a Vítek Novotný. Děkujeme také Asociaci TOM, která nás podpořila. Tak hezké prázdniny a zase za rok!

Více fotek na rajčeti.

Jitka.

.

.

Komentáře jsou zavřeny.