1. cyklovýlet

Počasí v neděli 15. května ráno nevypadlo nejlépe, trochu pršelo, nebylo úplně teplo a několik dětí či rodičů se ozvalo, že dnes na výlet nepojedou. Trochu s obavami jsme se v půl druhé vydali na sraz výletníků k nástěnce u sídliště a byli jsme mile potěšeni skupinkou skalních cyklistů, kteří zde čekali. Nakonec se nás sešlo asi deset, včetně tří rodičů.

Zkontrolovali jsme kola, zda se přes zimu nerozpadla, projeli si zkušební okruh a lehkým terénem vyrazili směr Větrušický sad. Mezitím se umoudřilo počasí a chvílemi i svítilo sluníčko, tak jsme se rozhodli si výlet pořádně užít a ze sadu jsme zamířili po polních cestách směrem ke klecanským kasárnám. Cestou jsme trénovali jízdu ve skupině a hromadné přejíždění silnice, ať jsme připraveni na cyklovýlety na táboře. Z Klecan jsme pokračovali málo známou cestou kolem letiště RC modelů přes Zlatý kopec do Čimic na konečnou autobusu nádhernou krajinou Draháňské rokle. V Čimicích si Max vzpomněl, jak ho tatínek vozil každý den na kole do školky v nedalekých Chabrech.

Projeli jsme areálem bohnické léčebny, zastavili se v ní na farmě, kde jsme si pohladili koně a lamy a snědli svačinku.  Krásným technickým terénem po modré značce jsme sjeli k Vltavě k trojskému psímu útulku. Všichni cyklisté byli šikovní, sjezd si náramně užili a nikdo cestou nespadl.

Na zpáteční cestě kolem řeky se opět začal ozývat hlad, tak jsme hledali otevřený stánek, což nebylo úplně lehké, protože všechny stánky kromě zdibského přístavu byly zavřené. Restauratéry stejně jako některé potenciální účastníky zájezdu asi odradilo deštivé dopolední počasí.

Ve zdibském přístavu neměli nic k jídlu, jen pití, tak jsme plnou rychlostí pokračovali až do Řeže k Hastrmanovi, kde jsme si po krásných třiceti kilometrech dali za odměnu pití a párek nebo rybu a naplánovali další cyklovýlet kolem Okoře. Pak už zbývalo jen se rozloučit a vyjet poslední kopec do horní Řeže a vrátit se domů.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jirka

.

.

Komentáře jsou zavřeny.