Velikonoční Knínice 2018

Velikonoční svátky letos připadly na přelom března a dubna, přesně na dobu, kdy se loučily třeskuté mrazy a jaro se začalo zatím ještě nesměle hlásit o slovo… Velikonoční prázdniny začaly ve čtvrtek 29. 3. 2018, takže jsme se před desátou sešli v Řeži u lávky, naložili auto spacáky a sladkými dobrotami od maminek a vyrazili jsme vlakem do Ústí nad Labem. Tam jsme přesedli na autobus, pak si vyšlápli kopeček od dálnice k chalupě a po jedné hodině už jsme si obsazovali pokoje. Dům se teprve rozehříval a v první chvíli bylo venku tepleji než vevnitř. A protože bylo pěkné počasí, jen co jsme snědli zásoby z domova, šli jsme na menší procházku do lesa a cestou si zahráli několik her, které nás hned pobavily a nastartovaly dobrou náladu, která na Knínici vždy patří.

Když jsme se vrátili, vevnitř už bylo o poznání tepleji, v jídelně plápolal oheň v krbu, takže jsme hráli hry, fotbálek, malovali a kdo chtěl, mohl být ještě venku na zahradě.

V pátek nás čekal celodenní výlet. Vyrazili jsme už ráno v půl deváté a přes Děčín jsme dojeli až do Hřenska. Nejprve jsme se zašli podívat na vyhlídku nad obcí a cestou jsme se podívali na tajemnou budovu bývalé plynárny a na bývalý, teď už zrušený hřbitůvek s kamennou secesní kapličkou. Pak jsme to vzali až na konec Hřenska a podél říčky Kamenice jsme došli až k Edmundově soutěsce, k přístavišti lodiček. Nasedli jsme do jedné z nich a propluji asi kilometrový úsek mezi skalami. Cestou nám pan průvodce, který loďku řídil a odstrkoval dlouhým bidlem, vtipně komentoval skalní útvary a zajímavosti, kolem kterých jsme proplouvali. Když jsme dopluli, snědli jsme si na lavičkách oběd a pokračovali na další část cesty, která nese název Gabrielina stezka. Po červené značce jsme došli až k Pravčické bráně. Na tu se už několik let vlézt nesmí, ale i tak jsme si ji od zámečku Sokolí hnízdo obešli a prohlédli z pěkné blízkosti. Cesta pak pokračovala zpátky do Hřenska, a tak jsme se odpoledne opět ocitli tam, kde jsme ráno začali. Cesta do chalupy rychle uběhla a večer po jídle nás čekalo promítání. Podívali jsme se na film Tajný deník mazlíčků, a kdo chtěl, tak pak ještě na Deník malého poseroutky. A aby to bylo jako v kině, nesměl chybět křupavý popcorn!

V sobotu ráno jsme si trochu pospali a po snídani jsme se vydali do okolí na kratší výlet a hledání pokladu. Při návratu už začalo pršet, takže nám to krásně vyšlo. Odpoledne nás totiž čekalo tvoření, takže jsme byli pěkně v teple a suchu a vyráběli velikonoční dekorace a samozřejmě se učili plést pomlázky. Před večeří jsme si zahráli ještě společenskou hry Activity a pak nastal čas na tradiční večírek. Střídali jsme písničky se soutěžemi a hrami, někteří z vás se projevili i jako výborní organizátoři… Rozdali jsme si i pamětní kartičky do deníčků a pak už byl čas jít spát.

Neděle jako vždy patřila balení a úklidu, opět jsme vše zvládli včas a na jedničku. Po brzkém obědě jsme vyrazili na autobus do Ústí, kde jsme si na plácku zahráli na honičku a pak už na nás čekala cukrárna Barborka, kde jsme si zamlsali, odpočinuli a popovídali. Ve dvě hodiny nám jel vlak na Prahu, cestou jsme spořádali ještě nakrájenou mrkev a jablka a tak nám cesta rychle uběhla. Ve čtyři už jsme byli v Řeži, kde už čekali rodiče.

Velikonoční výprava se jako vždy povedla, celodenní výlet v Hřensku byl nádherný a dovezené výrobky nám doma pěkně vyzdobily Velikonoční pondělí.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

Komentáře jsou zavřeny.