Prázdniny se přehouply do své druhé čtvrtiny, a to znamená, že nám skončil tábor. Strávili jsme ho opět v Milčicích u Blatné. Letos jsme se zaměřili na tábornické dovednosti a celkový „návrat k přírodě“. V rámci celotáborové hry jsme se tak učili orientovat podle mapy, zacházet s busolou, neztratit se v přírodě bez mapy, předpovídat počasí, šifrovat, vysílat zprávy morseovkou, uzlovat, stavět různé druhy ohňů a uvařit si na nich bramboračku, poznávat a sbírat léčivé rostliny a uvařit si z nich čaj, poznávali jsme také stromy a zvířata a v neposlední řadě jsme se dozvěděli, jak dávat první pomoc.
Celotáborovce jsme věnovali vždy dopoledne, odpoledne pak patřilo cyklovýletům a hrám. Na kolech jsme objeli kdeco kolem tábora, oproti loňsku se nám okruh rozšířil, protože jsme na jaře pěkně trénovali. Jezdili jsme se také koupat – buď do rybníka na Chvalově, nebo do lomu v Mačkově.
Mladší táborníci podnikli dva celodenní výlety. Jelo se do Blatné, kde navštívili zámek, v parku si pohladili a nakrmili daňky a také se svezli v kočáře. Na druhém výletě jeli do Spáleného Poříčí nedaleko Horažďovic, kde se vykoupali na otavském jezu.
Starší na prvním výletě zvládli mnohem větší okruh, nakonec se dostali až před brány Písku. Jejich dalším výletem byl už vlastně puťák – přes různé okliky dojeli na kolech do Sušice, kde se utábořili v kempu u Otavy. Samozřejmě stihli i koupání a večerní oheň. Druhý den na lodích spluli úsek ze Sušice do Horažďovic. Cestou sjeli několik jezů, vykoupali se, vyřádili a navečer opět rozbalili stany v horažďovickém tábořišti vedle mlýna. Třetí den je pak čekal návrat do tábora na kole, samozřejmě že to opět nevzali tou nejkratší cestou!
Také jsme letos na táboře začali lovit bobříky. Kdo chtěl, mohl se pokusit některého získat, ukázalo se, že to není jednoduché a ne vždy se to musí podařit. Za každého uloveného bobříka každý dostal barevné dřevěné kolečko, které se přivazovalo na koženou šňůrku. Příští rok budeme v lovení bobříků zase pokračovat, co se nepodařilo letos, zkusíme zase napřesrok.
V polovině tábora se na nás přijeli podívat naši hasiči. U rybníka jsme si vyzkoušeli stříkat hadicí, dýchací přístroje a spoustu dalších věcí. V táboře nám pak hasiči předvedli na velkém ohništi hašení ohně.
Posledních pár táborových dní se k nám počasí obrátilo zády, ochladilo se, často pršelo, někdy i vytrvale. Ale to nám nezabránilo užít si táborový život až do poslední chvíle. Poslední večer jsme obřadně zapálili slavnostní oheň, vyhodnotili celotáborovku, úklid stanů a shodli se na tom, že letošní tábor byl opět fajn. Zejména díky výborné kuchyni, kde vládla Martina Veselá se svými pomocníky Zdenkou Šilhánkovou a Petrem Münzbergerem. O provoz tábora a táborový program se skvěle starali Jitka Kroupová, Petr Hezina, Mirka Zrubecká, Marie Martinásková, Petr Münzberger, Zuzana Vlčková, Helena Martináková, Jiří Kroupa, Ivana Zrzavá, Petra Novotná, Petra Pekárková, Milan Bláha, Zuzka Bartíková a Lea Hamplová. Poděkování patří také Asociaci TOM, která nás podpořila.
Tak za rok opět na stejném místě! Už se těšíme!
Jitka
.