Vítejte na stránkách turistického oddílu TOM ŘEŽ!

Výlet do Hlubočep a Prokopského údolí


v sobotu 25. března 2017


Sraz: v 9.10 před lávkou
Návrat: v 17.00 tamtéž

.
Navštívíme starobylou obec Hlubočepy, projdeme se naučnou stezkou po Prokopském údolí a svezeme se vlakem přes tzv. pražský Semmering…

.
S sebou: 80 Kč (nebo Opencard) + kapesné, jídlo a pití na celý den, tužku, zápisník

.

.

4. schůzka v Polepšovně

Znovu jsme se sešli v Polepšovně ducha v sobotu 25. února, počasí bylo tentokrát zcela odlišné od minulé schůzky, svítilo sluníčko, bylo docela teplo a ve vzduchu už se pomalu dalo tušit, že jaro je za dveřmi.

Nejprve jsme si zahráli

několik

her na procvičení postřehu, vyplnili několik doplňovaček a hádanek a po hodince jsme se vypravili na procházku dolů k řece. U fotbalového hřiště jsme si dali několik her, abychom se trochu r

ozpohybovali, a pak nás čekal velký kvíz o Husinci, Řeži a Vltavě. Cesta k nalezení dopisu s otázkami ale nebyla snadná. Rozdělili jsme se na tři skupinky, každá dostala busolu a kartičku s rozdílným azimutovým úhlem. Úkolem bylo z výchozího stanoviště podle zadaného azimutu najít ten správný směr a po padesáti metrech hledat dopis. To se všem podařilo a pak bylo potřeba napsat odpovědi na otázky týkající se naší obce.

Potom jsme se vrátili zpět do Polepšovny, kde jsme se nasvačili a vyhodnotili velký kvíz. Po jídle jsme se věnovali uzlování, a pak si zahráli několik her, při kterých byla velká zábava. A na závěr zbylo ještě troc

hu času na zpívání s kytarou.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

3. schůzka v Polepšovně

I letos nám byla laskavě zapůjčena Polepšovna ducha, takže jsme se mohli v sobotu 28. 1. 2017 sejít na společné schůzce. Mirka nám včas zatopila, tak jsme se i navzdory panujícím silným mrazům mohli vevnitř zahřát. Čekalo nás procvičování šifer, naučili jsme se i jednu novou a ti nejrychlejší stihli i morseovku.

Mezitím nám Jirka s Karlem nachystali venku bojovku. Ve trojicích jsme v lese podle fáborků hledali kartičky s otázkami. Zapsané odpovědi a nejlepší časy se pak vyhodnotily a na každého se dostala sladká odměna.

Pak jsme se nasva čili a jako překvapení byla krabice Mirčina vánočního cukroví, po které se jen zaprášilo. Po jídle jsme si zahráli ještě několik her uvnitř a kdo chtěl, mohl i venku.

Na závěr schůzky jsme se zase sešli všichni v teple a zazpívali si několik písniček s kytarou. Polepšovnu si určitě ještě co nejdříve zopakujeme, abychom si užili prostředí klubovny, která nám tolik chybí.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

 

 

Novoroční vycházka

 

TOM ŘEŽ zve srdečně na tradiční

 NOVOROČNÍ VYCHÁZKU

 

… své členy a příznivce

… rodinné příslušníky svých členů a příznivců

… příznivce novoročních a jiných vycházek

… přátele chůze a pohybu

… přátele přátelských setkání

… milovníky a ctitele tradic

… prostě všechny, kteří se sejdou

v neděli 1. ledna 2017 v 14.00 hodin na sídlišti u nástěnky

.

.

Podzimní Knínice 2016

Letošní podzimní prázdniny jsme opět strávili na naší chatě v Knínici. Odjížděli jsme ve středu 26. 10 2016 v deset hodin dopoledne. V Ústí jsme byli v poledne a zbylo nám trochu času, tak jsme ho strávili na plácku u divadla. Pak už nám odjížděl autobus a kolem jedné už jsme byli na rozcestí u Knínice. Chata už byla příjemně vytopená, tak jsme se rozprchli po pokojích a vybalili věci. V jídelně jsme si dojedli jídlo z domova a pak se vydali na procházku kolem Knínice. Po návratu nastalo velké rozdělování práce – kluci dostali za úkol přemístit hromadu uhlí zvenku dovnitř a holky si rozdělily služby na celých pět dní, aby se tak postaraly o mytí a utírání nádobí apod. Po večeři pak byla volná zábava.

Ve čtvrtek ráno jsme vstávali v půl osmé, čekal nás celodenní výlet. Jeli jsme autobusem do Ústí a tam přestoupili na další do Žežic. Tam jsme si našli žlutou turistickou značku a po ní vyrazili. Cesta byla pestrá – přes louky, lesy, tábořiště i vesnici. Před cílem cesty, kterým byla zřícenina hradu Blansko, nás čekal ostrý výstup do kopce, ale stálo to za to. Po důkladném prozkoumání zbytků hradu jsme seběhli pod něj, vybalili jídlo a naobědvali se. Pak jsme pokračovali dál, napojili se na zelenou značku, ale žádné další velké kopce už nás nečekaly. Před koncem cesty se někteří zašli podívat ještě na vyhlídku a všichni jsme se pak sešli u Labe v Neštědicích. Tam jsme měli naplánováno, že se převezeme přívozem na druhou stranu do Velkého Března. Po několika minutách marného čekání a vzkazu převozníka přes řeku („Nevidíš vlajku?!“) se ukázalo, že přívoz nejezdí, a tak jsme museli změnit plán cesty. Naštěstí tudy vede i železnice, tak jsme nesedli na vlak a za chvíli jsme byli v Ústí. Tam jsme měli ještě čas, tak jsme se zastavili v informačním centru. Autobus nás pak dovezl opět do Knínice. Večer jsme chtěli promítat, ale bohužel počítač zklamal a z kina nakonec nic nebylo. Ale aspoň jsme nepřišli o popcorn!

Pátek byl volnější den. Vstávali jsme později a dopoledne jsme se pak vydali na procházku. Cestou jsme sbírali přírodniny (šišky, žaludy, šípky, kaštany, větvičky apod.) na odpolední tvoření, pomocí busoly a zadaných azimutů jsme hledali a i našli poklad a nakonec jsme došli až na Nakléřov. Na oběd jsme se vrátili do chaty a po něm chvíli odpočívali. Odpoledne jsme vyráběli podzimní věnečky, na které jsme použili nasbírané přírodniny, a lepili jsme vánoční papírové hvězdičky z čajových sáčků. Po večeři jsme si udělali v jídelně „večírek“ se spoustou her, soutěží a písniček.

V sobotu jsme opět museli brzo vstávat, aby nám neujel autobus na další celodenní výlet. Tentokrát jsme jeli na druhou stranu do Děčína. V Děčíně jsme nejprve navštívili informační centrum a pak jsme se vydali po zelené značce směr Dolní Žleb. Po proudu kousek od nádraží je Pastýřská stěna a na ní se i dešti drželo několik postaviček pevných železných lan. Nejen v Alpách, ale i tady v Děčíně je via ferrata. Petr podebatoval s horolezeckým instruktorem, svým starým známým, a my začali tušit, kam by mohl vést jarní výlet. Zabočili jsme do kopce a vyšplhali na Horní vyhlídku nad Děčínem, kde jsme se nasvačili. Tam jsme se seznámili s pánem, který hledal starý přístav. Je to jediné místo v Čechách, kde ještě žijí krysy. Všude jinde je totiž vytlačili potkani. My jsme pokračovali po staré formanské silnici vysoko nad řekou do Horního a Prostředního Žlebu, cestou jsme žádné hlodavce neviděli. V Dolním Žlebu jsme na vlakové zastávce rozbalili zásoby a poobědvali. Došli jsme až k přívozu kousek od hranic. Tam jsme se otočili a našli nádraží. Hodná paní výpravčí nám ukázala nádherné ručně natahované staniční hodiny a posadila nás do vlaku na zpáteční cestu. V Děčíně jsme přesedli na autobus a za chvíli už vystupovali u Knínice. Po večeři jsme se věnovali očistě těla ve sprchách a pak nastal druhý pokus o kino. Bohužel ani tentokrát to nevyšlo, i další počítač stávkoval, takže až zase příště… Tak jsme snědli popcorn a před spaním jsme měli ještě volnou zábavu.

V neděli se měnil čas, takže jsme měli hodinu k dobru a mohli si přispat, kupodivu toho ale nikdo z dětí nevyužil! Po snídani nastalo velké balení a uklízení, nikdo nezahálel a tak bylo rychle hotovo. Po včasném obědě jsme se vydali na autobus do Ústí. Tam jsme se chvíli prošli po centru a nakonec zakotvili v naší staré známé cukrárně Barborka. Každý si dal, na co měl chuť, někdo si nakoupil i zásoby do vlaku. Cesta do Řeže rychle utekla a před čtvrtou odpoledne už jsme byli doma.

Podzimní výprava na Knínici se vydařila, podnikli jsme dva zajímavé výlety a počasí bylo velmi přívětivé. Tak zase za půl roku o Velikonocích!

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka

.

.

Výlet do Kladna – záchranka

V neděli 25. 9. jsme se vypravili do Kladna, kde nám Zuzka vyjednala exkurzi na záchrance, neboť tam sama pracuje. Sešli jsme se ráno před devátou u lávky, vlakem dojeli do Kralup, kde jsme přestoupili na další vlak do Kladna. Tam jsme vystoupili nedaleko nemocnice, v jejímž areálu se záchranka nachází. Kdo chtěl a vešel se, mohl se od hlavního nemocničního vchodu svézt sanitkou i s houkačkou, ostatní museli k záchrance pěšky.

Na místě jsme si prohlédli vnitřek sanitky, kde nám Zuzka vysvětlila, jaké jsou v ní vymoženosti a co se k čemu používá. Potom jsme si prohlédli samotnou budovu – garáže, sklad materiálu, dispečink – a dozvěděli se, jak to tam všechno funguje a chodí.

Po zdařilé a zajímavé exkurzi jsme se přesunuli do centra Kladna, do zámeckého parku. Tam jsme poobědvali z vlastních zásob a hlavně jsme se podívali na dva medvědy, kteří přebývají ve zdejším medvědáriu.

Na jednu hodinu jsme měli objednanou prohlídku v zámku, přesněji ve sklepení, kde se nachází maketa hornické štoly, která však působí jako opravdová. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o dobývání uhlí a vůbec o tom, jak to pod zemí chodilo. Na závěr nás paní průvodkyně vzala do zámecké kaple. Následoval nezbytný nákup turistických vizitek a pak už jsme pospíchali zpět na vlak a vrátili se stejnou cestou do Řeže.

Více ve fotogalerii a ještě více na rajčeti.

Jitka